V okamžiku, kdy Celica v roce 1970 poprvé otočila svými koly, byla předurčena stát se hvězdou - snad k tomu přispělo i označení, které ve španělštině znamená ‘nadpozemský’ či ‘nebeský’. Cílem konstruktérů Toyoty Celica bylo zprostředkovat řidičům větší pocit svobody spojením praktického interiéru, sportovního charakteru a dostupné cenovky.
Nadpozemská Celica
Přestože návrháři kladli důraz především na pohodlí a snadné ovládání, Celica měla v zatáčkách uspokojit i opravdové automobilové nadšence. Nezávislé zavěšení předních kol v kombinaci se zadním zavěšením čtyřmi rameny díkybohu v ostrých zatáčkách nezklamalo.
Celica čtvrté generace z roku 1985 přinesla markantní změnu v podobě nového uspořádání s pohonem předních kol (namísto dřívějšího pohonu kol zadní nápravy). Za zmínku stojí především verze GT-Four z roku 1986, která představila stálý pohon všech kol a agilní motor DOHC o výkonu 185 koní – tehdy nejvýkonnější dvoulitrový agregát v Japonsku – a vytvořila tak skvělou zbraň k získání titulu ve světovém rallyovém šampionátu (WRC).
